Knihu Vědomý business jsem si koupil už před časem a byl jsem překvapen, co se v ní skrývá za skvělé myšlenky (a úžasně přeložené). Vedlo mě to k několika malým, ale důležitým rozhodnutím, která se od té doby snažím realizovat. Především maximálně omezuju přísliby a rozhoduji se podle svých pocitů, co ne/udělám. Jinými slovy – pracuji na tom, abych se vědomě rozhodoval, že něco udělám, nebo neudělám. Je to někdy těžké – ne to rozhodnutí, ale následky nebo okolnosti. Člověk má tendenci říkat „Já ti pak zavolám“ (a nezavolá), „budu se snažit ti pomoct“ (a nepomůže), „pokud by byl zájem“ (a čeká, ačkoliv zájem je) a podobné omezující (nevědomé) fráze.
Na České pozici vyšel rozhovor se ženou, která se rozhodla celý koncept propagovat v ČR a vynikajícím způsobem přeložila Kofmanovu knihu. Její jméno je Tereza Kalinová a já se těším, až jednou s Tomášem Hajzlerem natočí večeři a své myšlenky o svobodě v práci a vědomém businessu spojí. Jde o jednu nádobu.
PS. Knihu si musím přečíst ještě jednou. Pak o ní napíšu článek.
My Češi rádi čteme o tom, jak nás vidí jiní národové. Když nás vidí pozitivně, tak si v duchu klepeme na ramena, jací jsme to pašáci, když nás vidí negativně, tak si obvykle myslíme, že měl dotyčný smůlu (protože takoví my Češi nejsme), nebo to přehání nebo si to zaslouží. 
Další počin, který jsme v Liberixu začali realizovat, jsou tištěné noviny. resp. čtvrtletník, který obsahuje klíčové informace o výhodách a aspektech 
