Jak už jsem několikrát psal, opustil jsem pevnou linku a používám VoIP, tedy telefonování přes internet založené na standardním protokolu SIP. Technicky vzato je to podobné jako třeba Skype, ale na rozdíl od něj je SIP mezinárodně uznaný a dokumentovaný technický standard (soustava standardů). Je z tohoto pohledu proto lepší než technicky uzavřený a neznámý Skype.

Nemám v úmyslu srovnávat technologii SIP a Skypu, je to mlácení prázdné slámy – SIP má také své nevýhody. Např. neznám kvalitní konferenční řešení – ne že by Skype perlil, ale dalo se to používat. U SIPu kolísá kvalita i běžných hovorů, což přičítám kvalitám softwarových telefonů. A právě o telefonech je tento článek. Čím vlastně volat?

Jaký telefon pro telefonování přes internet?

Kvalitní telefon – hardwarový nebo softwarový – je základním předpokladem pro úspěšné používání služby. Protože jsem zkoušel hodně softwarových telefonů, rozhodl jsem se rámcově shrnout své zkušenosti. Používám také dva klasické, hardwarové, telefony, proto o nich napíšu také.

Hardwarový telefon je klasické zařízení, dnes obvykle bezdrátové, i když stolní telefony jsou v nabídce e-shopů také – jsou však [pro mě] překvapivě mnohem dražší než bezdrátové. Mají také obvykle velké množství funkcí, které se hodí pro sekretářku generálního, nikoliv však pro takové to domácí volání.

Softwarový telefon je program, v němž si založíte profil s přihlašovacími údaji. Zatímco hardwarový telefon vám nastaví operátor, pokud si ho koupíte u něj, případně si ho nastavíte pomocí průvodce sami, software si musíte nastavit bez něčí pomoci. Nebývá to složité, nicméně hrozí riziko, že zaměníte některé údaje – operátor vám jich poskytne několik (login a heslo k účtu samotnému, login a heslo ke správě účtu, ID, telefonní číslo apod.), přičemž je možné, že některý z nich se používá opakovaně (např. číslo jako login). Vím, že jejich záměna je snadná, proto to zmiňuji.

Hardwarové telefony Siemens Gigaset C470 IP a A580 IP

Siemens Gigaset A580IP

Klasikou mezi telefony je telefon C470IP, používám ho pracovně. Domů jsme si koupili jednodušší model A580IP. Oba modely sestávají ze základny a sluchátka s nabíjecím stojánkem. Přístroj toho umí opravdu hodně, mimojiné obsloužit několik sluchátek, šest různých SIP účtů, připojit analogovou linku, posílat smsky, nebo třeba zobrazovat RSS kanály na displeji přístroje a další věci, kterou sice působí impozantně, ale stejně chcete jen volat. Služby se nastavují na webu Gigaset.net.

Při psaní článku jsem našel také možnost používat Jabber server (jabber.gigaset.net). To je milé překvapení. „Samozřejmostí“ je také kontrola e-mailů pomocí POP3 a nebo automatická aktualizace firmwaru (rozuměj z telefonu).

V jednom z telefonů používám dva účty. Ocenil jsem vtipný způsob nastavení přístroje – základna obsahuje webový server, takže ji nastavíte v lokální síti zadáním její adresy. Zároveň ihned komunikuje s webem Gigaset.net, kde si můžete vytvořit pro své telefony profil. Tento způsob konfigurace je pochopitelně společný všem telefonům Siemens Gigaset.

Služby dostupné pro telefon

Z hlediska ovládání je telefon C470IP pomalý. Má barevný displej, kde je možné vybrat téma vzhledu a podobné nesmysly, ergonomii mobilu se ale neblíží – i když hrůzám zvaným Panasonic naštěstí utíká o deset světelných let. O to lepší je model A580IP, který má klasický oranžový rastrový displej jako mobily před deseti lety. Je rychlý jako blesk a aplikace pro ovládání je krásně srozumitelná a snadno ovladatelná. V tomto ohledu pro mě jednoznačný vítěz.

Telefon jsem koupil v předvánoční akci Faynu za cca 1800 kč. V ceně byl kredit 500 Kč, telefon tedy vyšel na cca 1300 Kč s DPH.

Softwarové telefony

Podle mých zkušeností mají mně známé programy spoustu problémů – nejčastěji se zvukovými zařízeními a kodeky. Programy jsou často nezralé, stará garda buď vymřela (Gizmo, Linphone), nebo nestíhá tempo vývoje a neporadí si s PulseAudio (Ekiga) nebo s kodeky. Nebo to neumím – každopádně žádný z programů mi nefungoval out-of-the-box. Stále je ale sleduji, takže o nich určitě budu psát a tyto informace nejsou konečné.

Asi nejlepší je Blink, který funguje velmi dobře – téměř bez problémů. Teprve až nedávno mu ale přibylo centrum pro nastavení, do té doby to byla černá skříňka. Zdá se, že má největší potenciál. Je použitelný v praxi.

Průměrně funguje Ekiga, při našem testování měla problémy se zvukovým zařízením (spojeno, ale bez zvuku) a také „svévolně“ používá nekvalitní kodeky, ačkoliv jsou zakázány – hovor je pak nepoužitelný. Nemluvě o obrovském zatížení systému (na mém počítači, u protějšku ne).

SFLPhone - volání

Blink - volání

SIP Communicator

Výborný potenciál má, zdá se, SFLphone, byť ho zatím neumím používat. Ergonomie vývojáře programů asi fakt moc nezajímá – tady neumím ani vložit záznam do seznamu, „zelené tlačítko“ pro volání funguje jako přepínač, což mi nesedí. Nicméně podle obrázků se zde rýsuje možnosti konferencí, což nás velmi zajímá.

Jako poslední dnes zmíním javovský SIP Communicator, který prochází bouřlivým vývojem – pokud si připojíte repozitář, každý den budete mít nové buildy. Ještě jsem s ním nevolal, ale sleduji jeho vývoj a vidím novinky, které přibývají. Líbí se mi.

Linuxové programy pro volání přes internet

To nejsou samozřejmě zdaleka všechny programy, které by šlo použít. Jejich seznam udržuji na speciální stránce, kterou aktualizuji. Určitě budu psát o dalších, protože budeme zkoušet konferenční hovory, chatování, přenos souborů a také snad videohovory. Už by to konečně totiž mělo začít fungovat. Budoucnost už je tady.

A vy pište komentáře, prosím – je technologie SIP použitelná místo Skypu a lze s tím „normálně“ volat? A dokážou to laici?