Píšeme knihu o OpenOffice.org a používáme v dokumentu styly na všechno možné (fakt to mám rád, skvěle se s tím pracuje).  Jako autor jsem donucen je používat opravdu přesně, není tam prostor na chybu. Jenže i když mám styly rád, jak si pojistit, že jsem někde nenechal styl Výchozí nebo Tělo textu, které mají jiné odsazení a působily by problémy?

Ještě horší je to v případě, že po někom dokument upravujete. I když se snaží, nemá styly rád tak jako vy a občas mu někde něco ujede a zůstane styl, který tam nemá být. Jak to udělat, abyste odstranili všechny nežádoucí styly a použili opravdu jen ty, které chcete?

Ta kouzelná rada zní – nastavte nežádoucím stylům barevné pozadí, uvidíte je hned. Má to na první pohled háček – pokud chcete vidět, kde zůstal použit odstavcový styl Výchozí, nastavíte mu modré pozadí, ale tímpádem má modré pozadí i váš styl, dejme tomu Kniha-text. Tento styl je totiž potomkem stylu Výchozí a dědí od něj vlastnosti (boží věc, skoro jako objektově orientované programování ).

Nastavte stylu Kniha-text natvrdo bílé pozadí, resp. barvu papíru, pokud používáte jinou. Třeba napořád, třeba jen dočasně. V ten okamžik vám všude vyskočí nesprávně přiřazené styly – budou mít modré pozadí. Můžete je tedy opravit a přiřadit jim požadovaný styl Kniha-text, pozadí se změní podle definice tohoto stylu. Až bude uklizeno, můžete pozadí stylů zase vrátit na hodnotu bez barvy.

Styly lze samozřejmě vyhledávat a nahrazovat. Je tedy možné vyhledat všechny odstavce se stylem Výchozí a změnit tento styl na Kniha-text. Bude to asi rychlejší a efektivnější. Já ale „barevnou“ metodu úspěšně používám všude, kde to jde, např. při ladění CSS pro web. I s využitím doplňků, jako je Web Developer, mi to hodně urychlí práci.

Na obrázku je ukázka z připravované knihy – ta barevná změť jsou odstavcové a znakové styly s různě barevným pozadím. To abychom hned viděli, o co jde.