Minulé dny se nesly v kontextu brainstormingu, který jsme my – Bíbrboys – měli u Ivana minulý víkend. Před víkendem jsme se na akci chystali a snažili se splnit domácí úkol, o víkendu jsme intenzivně pracovali a po víkendu s úsměvem a nadšením plníme svěřené (tedy přesněji „přiřazené“) úkoly. Ale své místo měla i zábava, takže to byl opět příjemně žrací víkend. Ivan opět získal velké a krásné masíčko, ale sekaná taky nebyla k zahození – samozřejmě jsme ji nezahodili, nýbrž sežrali. Sjeli jsme v pátek už brzy odpoledne, já sice se zpožděním, ale snažil jsem se. V 16:00 už byly úkoly převážně dopsané a mohl začít seminář. Zní to blbě, podrobnosti uvádět nebudu, ale fakt jsme na svého lokálního guru tři hodiny čuměli s úžasem.

…co to po nás kua všecko chce. Vynadali jsme si u višní (konečně!) a krásně se vyspali (spánek nebyl hluboký jen kvůli únavě, jak se ráno po vyvětrání ukázalo). Akce pokračovala různými sýry a brainstormingem při opravách domácích úkolů, opět jsme se dořvali jak koně. Ale snad to mělo smysl. Odpoledne morálka poklesla, protože po tak skvělém guláši s osmi (tzv. G8) se nedalo než čumět do zdi. A protože Ivan na tu zeď promítal už v pátek, maje zapůjčený dataprojektor, nebránili jsme se filmům na trávení. Viděl jsem víc dílů Bing Bang Theory, než jsem kdy chtěl.

Odpoledne bylo filmové a večer se nám ani do hospody nechtělo, protože všeho bylo dost a venku zima. Na stěnu vyskočil film Tahle země není pro starý. A to byl masakr; doslova. Ivan nám sliboval žebra („Žerte, jsou tam ještě žebra.“), ale po shlédnutí první půlhodiny mě chuť na maso nějak přešla. Na další hodinu. Žebra dal Ivan poležet do trouby, takže v pauze před dalším filmem jsme měli přestávku.

Mezitím každý něco udělal, já jsem vynechal film Po přečtení spalte, který jsem viděl nedávno; překládal jsem KDE4, konkrétně kde_desktop, což jsou hlavní texty grafického prostředí – několik desítek fuzzy a více než stovka nepřeložených, mezitím chyby. Fuj.

Pak jsme ještě s Hanusem čuměli na další film bří Coenů, ale název neznám – Clooney hraje advokáta, Catherine Zeta sňatkovou podvodnici, nakonec se dají dohromady, ale trvalo jim to dvě hodiny. Trochu sladké a prázdnější než předchozí dva filmy.

V neděli už jsme zas brainstormovali a řvali po sobě, zkoušeli jsme systém pro komunikaci mezi sebou atd. No víkend uběhl jak voda, snad si dáme filmové akce v dohledné době znovu…

Z dalších věcí asi nezmíním nic, je to samá práce a psát jen tak – na to není čas. A štve mě, že prostě nemám čas dopsat tu Ameriku…

Na rozloučenou: Stále podléháte předsudkům, že německá hudba se nedá poslouchat, kromě Ramsteinu a Scooteru? Psal jsem tu kdysi o LaFee, teď tu mám borce z Drážďan.. trochu jiné Kaffee…