Originální podvečer
26. Srpen 2007 – 20:18 – Vlastimil – Objektivem, Různé , trackback
Šel jsem si kolem páté odpoledne umýt palubku v autě a skla, protože už to fakt vypadalo hrozně. Zjistil jsem, že v takové odpoledne se fakt dá dělat jenom jedna věc (když pominu to, co se dá dělat vždycky) - vyjet někam na kole.
Kupodivu jsem se překonal, oblíkl si červené tričko, aby bylo mé nepatrné tělíčko v provozu vidět, oprášil po roce bajka, nafoukal prázdné gumy a svěřil tomu klepajícímu se mechanismu svých něco málo přes šedesát kil. Vyjel jsem na Krnovskou, chtěl jsem zkusit, jestli vyšlapu kopec na Vančurce (na obrázku skoro není, jedná se o horní levý roh).
Kopec jsem vyjel a sjel, pak jsem se vydal na Otice, protože je to kousek a v nich směrem na Kylešovice, bo jsem se chtěl podívat, jak se tam předělává křižovatka. Na křížení silnic 57 a 461 (podél 57 vede paralelně, tzn. ve vzdálenosti tří metrů trať) jsem dostal takový třes do rukou, že jsem je asi pět minut necítil a musel jsem stát.
Pak jsem projel Kylešovice a protože směrem do města je kopec, jel jsem dál na Ostravu, na křižovatku před Komárovem. Tam doleva na kruhák u Globusu, před kterým mě chytla křeč jak sviňa, ale po Těšínské jsem dojel do depa, kde jsem téměř okamžitě čerpal iontový posilovač.
Sotva jsem sedl, začalo pršet, což vzápětí hlásili z ostravského rádia (”V Opavě prší.”) - nevím proč.
Pokud jste to přečetli až sem a čekáte, co že se mi stalo tak výjimečného, potom už víte všechno. Byl jsem prostě na kole! 
:-p
Loading ...Související příspěvky
Komentáře»
Hmm nejde hlasovat? Nebo k tomu mám moc nízkou bezpečnostní prověrku?
Jo jo, tam mají ty moc dobré zákusky. Poslyš, až pojedeš do Olmika, vezmi mi 10 špiček. Jo a tu prodavačku… kdyby tó šló.
ps - sečtěte nula a nula - no to je fakt krize
@M4r3k> Byla nedopatřením zamčená, opraveno.
@lzap> Do Olmika teď jezdím spíš od Brna, ale budu si to pamatovat…
0+0 - já za to nemůžu, prostě se to musíš naučit, no. 
Na matiku ser… Chci tu prodavacku!!! No a pokud jedes od Brna, tak vem nejakou z tama, to uz maf šumafuk…
Hele a ta prodavačka zákusků, jak jsme tam byli s Ivanem. No neptala se na mě? No víš jako, třeba kdybych se jí líbil… No já bych do ní šel…
Od té doby jsem tam [radši] nebyl….
Jen tak dál Vlasto, vydrž. Svět viděný ze sedla kola je príma.
… svých něco málo přes šedesát kil.
Ty vole už to nehul :))