« | Titulní strana | »

Originální podvečer

Šel jsem si kolem páté odpoledne umýt palubku v autě a skla, protože už to fakt vypadalo hrozně. Zjistil jsem, že v takové odpoledne se fakt dá dělat jenom jedna věc (když pominu to, co se dá dělat vždycky) – vyjet někam na kole.

Kupodivu jsem se překonal, oblíkl si červené tričko, aby bylo mé nepatrné tělíčko v provozu vidět, oprášil po roce bajka, nafoukal prázdné gumy a svěřil tomu klepajícímu se mechanismu svých něco málo přes šedesát kil. Vyjel jsem na Krnovskou, chtěl jsem zkusit, jestli vyšlapu kopec na Vančurce (na obrázku skoro není, jedná se o horní levý roh).

Tudy jsem jel

Kopec jsem vyjel a sjel, pak jsem se vydal na Otice, protože je to kousek a v nich směrem na Kylešovice, bo jsem se chtěl podívat, jak se tam předělává křižovatka. Na křížení silnic 57 a 461 (podél 57 vede paralelně, tzn. ve vzdálenosti tří metrů trať) jsem dostal takový třes do rukou, že jsem je asi pět minut necítil a musel jsem stát.

Pak jsem projel Kylešovice a protože směrem do města je kopec, jel jsem dál na Ostravu, na křižovatku před Komárovem. Tam doleva na kruhák u Globusu, před kterým mě chytla křeč jak sviňa, ale po Těšínské jsem dojel do depa, kde jsem téměř okamžitě čerpal iontový posilovač.


nakole2 Originální podvečer

Sotva jsem sedl, začalo pršet, což vzápětí hlásili z ostravského rádia („V Opavě prší.“) – nevím proč.

Depo v cíli

Pokud jste to přečetli až sem a čekáte, co že se mi stalo tak výjimečného, potom už víte všechno. Byl jsem prostě na kole! :-D :-p

[poll=2]


O příspěvku