U rodičů pod stromečkem na mě čekala velká krabice. Docela jsem byl překvapený, čekal jsem košili – ale i ta byla.
Ve velké krabici se neskrývala žádná elektronika, ale – světe div se – remoska! Fakt, klasická remoska. Dokonalé překvapení, staříci dokázali překvapit. To myslím zcela vážně. Jíst se musí a párky už mě nebaví. Do remosky stačí dát nějaký kus masa, trochu ho ochutit, okořenit a zapnout. Příprava trvá pár desítek minut, maso se nepřipálí, dokonce je nejlepší hodit k němu i brambory (neškrábané, pouze důkladně omyté). To je pak pošušňáníčko!
Remoska pochází z roku 1957 a asi to byla znouzectnost. Prostě hrnec, ve víku topná spirála, nic víc. A vidíte, dneska ji obdivuje i Velká Británie, Češi na ni trochu zapomněli, ale asi proto, že ji má každý doma a považuje ji za normální věc. Nejlepší kuře, které jsem kdy jedl, dělala babička – v remosce na chodbě. Remoska byla stará tak třicet let, a přesto byla „nerozbitná“ (dokud se špatnou náhodou nedostalo víko pod tekoucí vodu).

Takže – nudíte se? Kupte si remosku! Nebudete litovat, rozhodně to není žádný falešný sob.
Fuj, Vlasto, ty jsi překvapený jako umí být snad jen Nova.
Safra to je dobrý, asi si to pořídím taky. Včera jsem „griloval“ rybu a dopadlo to katastrofálně… Zaplavala si naposled