Už dlouho jsem si zdůvodňoval, proč musím mít mp3 player.

Byla spousta důvodů, proč ne, a spousta důvodů proč ano. Vlakem ani autobusem tak často nejezdím, ale když jedu, obvykle to nestojí za nic, když nemůžu poslouchat aspoň rádio. V palmu obvykle nemám nic zajímavého, snad bych si tam občas mohl nahrát něco na čtení, ale obvykle to neudělám, protože mě to nenapadne včas. A muzika je prostě muzika, můžu čučet z okna a poslouchat.

Minulý týden jsem znenadání dostal do rukou mp3 přehrávač, na kterém mi jeden student přinesl fotky. Ano, byl to černý Emgeton E2CULT. Zalíbil se mi hned o to víc, že značku Emgeton si pamatuju z dob, kdy jsem doma proháněl tatíkův kotoučák. Navíc je (byla) ta firma německá, což je mi též sympatické.

Letmo jsem si ověřil – vlastně už před tím týdnem – že se chová jako USB mass storage, což pro mě byla věc z nejdůležitějších. Krom toho ještě umí nahrávat do mp3 (rádio) a slouží taky jako diktafon (wav). Podporuje ID tagy a umí je dokonce česky. Vypadá pěkně, výdrž baterie musím ještě otestovat (mikrotužka). Takže jsem neváhal a jednoho gigového drobečka jsem si hned v Kase.cz objednal.

Zatím jsem lehce nadšen, další postřehy třeba ještě napíšu.

V Linuxu není žádný problém, hardwarové informace jsem sepsal na Abíčku.