« Krása open source | Titulní strana | Amen »

Jak se správně píší názvy jazyků?

O správném psaní názvů zemí a jazyků jsem už psal. Ale stále vidím i u profíků primitivní chyby při psaní názvů jazyků či chcete-li řečí. Takže se zmíním o tom, jak správně napsat název jazyka, kterým vládnete, a nemyslím tím třeba Python nebo C.

Název jazyka je obecné podstatné jméno. Co to znamená? Obecná podstatná jména popisují, vyjadřují běžnou, obecnou, nekonkrétní věc, která „si nezaslouží“ nosit velké počáteční písmeno. Velkým počátečním písmenem se označují jevy a věci, které jsou jedinečné, často jediné na světě, často ve svém jediném výskytu. Proto se názvy jazyků, které nelze formovat do jediné substance (prostě to z principu nejde), označují malým počátečním písmenem.

Píšeme proto čeština, angličtina, němčina, latina, španělština, psali bychom i „kubánština“, bylo-li by to smysluplné. Psaní s velkým počátečním písmenem je z hlediska gramatiky nesprávné, jedná se o chybu.

Na výše uvedené navazuje pravidlo, jak psát přídavná jména odvozená z označení jazyků: anglický (anglicky), německý (německy), polsky, rusky, česky, španělsky.

Jistě vás napadá, jak je to s názvy jazyků programovacích. Ano, měli bychom psát spíše malé než velké písmeno. Píšu program v céčku („dialektů“ je víc), píšu v pythonu (program může fungovat ve více verzích, potom se ztrácí ona jedinečnost), ale program je napsán v jazyce C++ či v jazyce Pascal (určení standardu); v pascalu se programuje hlavně na školách (Borland Object Pascal, klasický Pascal, Free Pascal, My Pascal).

Ano, stává se, že není jasné, kterou variantu použít, jestli velkou, nebo malou. Tady je jasná nápověda: pokud se jedná o druhové označení, pišme malé písmeno.